Dvě špičkový kapely ze Slezska na jednom albu. Svých sedm nových válů představujou nejdřív Proti směru. Už při poslouchání jejich prvního CD mě bylo jasný, že jejich muzika se v mným případě trefuje přímo do černýho. Jestli na Skins, Punks, Rebels bylo možná pár "průměrných" věcí, tady sou samý pecky - hlavně Bootboys, Ukřižovaní, Tváře (znovu nahraná věc z dema). Pomalá balada s klavírem, Navždy v nás, je dokonalá. Platí všechno co u minulý desky, posun v kvalitě hraní je citelnej stejně jako samozřejmě zvuk čistější, ale základ je stejnej.
Jestli se druhý cédo Degradace jmenovalo Punk'n'Roll, tak posun od jednochuchýho punku na tomhle splitku finišuje. Jejich sedm písniček je prostě parádní rokenrol. Tomu odpovídají i texty - štvanec, alkohol, jailhouse atd. Nejlepší jsou asi songy Heroes Are Back a No Image No Style. O tom, jak borci umí hrát, už myslím není nutný ani psát, to každej dobře ví. No mě oslovovala víc "stará" Degradace, tohle je na mě trochu moc bye bye baby, yeah, shalala :-) Cédo má luxusní černej potisk i stylovej booklet, ve kterým konečně
Rabiát používá nějaký čitelný písmo. Cena klasický tři kila. Paráda, dík!
Cipísek
